To, JAK TERAPEUT PRACUJE, je ovlivněno jeho osobním založením, pracovními a životními zkušenostmi a vzděláním (především typem psychoterapeutického výcviku)
Považuji se za klidnou, vlídnou, empatickou, zaměřenou spíše racionálně/analyticky než výhradně na emoce.
Moje PRACOVNÍ ZKUŠENOSTI, ze kterých nejvíce vycházím, jsou práce s dětmi a jejich rodinami (odtud pramení moje přesvědčení o obrovském vlivu vztahů na všechny aspekty lidského života) a práce s lidmi trpícími závislostmi (odtud pramení moje snaha podpořit klienta v „nezávislosti“/autonomii v širokém smyslu toho slova – v tom, aby dokázal mít svůj život ve svých rukou a řídit, co se v něm děje).
Univerzitním VZDĚLÁNÍM jsem psycholog. Pro vzdělání v psychoterapii jsem si vybrala systemický přístup, a to pro jeho zaměření na řešení (místo zaměření na problém), pro maximální snahu podpořit klienta v tom, aby si sám určoval to, jak bude terapie probíhat a k čemu má vést (opravdu se zajímat o to, co si klient přeje), pro určitou míru hravosti (podněty k experimentování, hledání nových úhlů pohledu, využívání metafor) a pro důraz na komplexní vnímání klienta.